Význam školního stravování
Je zapotřebí si především uvědomit, že školní stravování je určeno dětem a žákům a musí respektovat předpisy, které se tohoto stravování týkají. Orgán ochrany veřejného zdraví sleduje plnění nutričních ukazatelů školního stravování, které jsou zakotveny v ustanovení §24 odst. 1 písm. c) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který ukládá provozovatelům stravovacích služeb povinnost, aby pokrmy podávané v rámci stravovací služby splňovaly požadavky podle skupin spotřebitelů, pro které jsou určeny. Dále musí plnit výživové normy podle věkových skupin strávníků a v neposlední řadě i stanovený finanční normativ na nákup potravin. Školní jídelna není restaurace, ale vzdělávací zařízení. Vychovává své strávníky v rámci výchovy ke zdravému životnímu stylu, ke správným stravovacím a výživovým návykům. Strava je zdravá a vyvážená.
Postřehy z pohledu školy
- Každé jídlo se skládá z polévky, hlavního jídla, pití, popř. salátu nebo kompotu, ovoce. Pokud žák sní všechny tyto složky, rozhodně nemůže mít hlad.
- Jídlo se žákům běžně přidává, ale také se po nich chce, aby pokud chtějí přidat, snědli i další součásti jídla, která mají zaplacená a jsou součástí dané porce.
- Ve školce i ve škole je stejný jídelníček – strava č.1 – kuchařky se navíc střídají – po určitou dobu pracují v kuchyni v MŠ, pak se vracejí do kuchyně v ZŠ. Strava se tím pádem příliš lišit nemůže.
- Rodiče málo využívají možnost volby jídla pro své děti (myslíme tím především ty menší, které výběr nezvládají samy) – ty pak smutně sledují talíř vedle, na kterém je jídlo, které mají rády (např. sladké jídlo, které v nabídce bylo). Podobné je to i u starších žáků, kteří by si jídla mohli vybírat sami, ale nedělají to.
- Je zcela jisté, že mnozí žáci nemají z domova správné návyky, některá jídla vůbec neznají, proto je odmítají jíst, i když jsou zdravá a chuťově velmi dobrá. Nejsou zvyklí jíst polévky, zeleninu a zeleninové saláty.
- Běžně se stává, že když skupince žáků „zavelí“ jeden z nich, že už odchází k okénku, zvednou se i ostatní „kamarádi“( i když by rádi pokračovali v jídle) – co kdyby o něco přišli!
- Občas by bylo vhodné přijít se do jídelny podívat. Podívat se na to, co děti dostávají na talíř a jak s tím nakládají. U odkladového okýnka by vám bylo mnohdy smutno při pohledu na netknuté jídlo, odnášený kus netknutého úplně libového masa, polévky, zeleninového salátu…
- Nahnilé ovoce – žáci si berou u výdejového okýnka ovoce sami, mohou si ho tedy vybrat. Pokud si přesto vyberou nahnilé – a zjistí to později – mohou si ovoce klidně vyměnit. Velmi často si ovoce neberou vůbec, nebo ho rozhazují po chodbách a šatně.
- Názor na to, co je dobré a nedobré jídlo, je zcela subjektivní a zavádějící pocit, každý má rád něco jiného, takže těžko řešit, zda obě jídla byla „dobrá“ nebo „špatná“. Vždy je možnost odhlášky.
- Pokud žáci nemají něco rádi – třeba špenát, zelí atd. a řeknou to u okýnka vydávající kuchařce, nenutí je to nikdo jíst. Mnohdy chtějí i porci bez masa, ale maso dostávají vždy, je to hlavní součást porce.
- Názor, že nevhodné kombinace jídel (čočka se zelím) nemohou být chutné, je subjektivní. Zkuste někdy ochutnat. Každý z rodičů má možnost přihlásit se k obědu ( i jednomu odběru) a vyzkoušet ho.
- Dochucovadla se používají minimálně pro zvýraznění chutě – hygiena kontroluje i sklady a výdejky, takže má přesně přehled, co se v jídelně používá. Bramborová kaše z prášku se nepoužívá vůbec.
- Ve výčtu dalšího by bylo možno pokračovat…
Pro úplnou představu o tom, čím se tvorba jídelníčku řídí a jak je sledována kontrolními orgány, přikládáme k nahlédnutí následující dokumenty – doporučujeme si přečíst:
Nutriční doporučení pro jídelny
Množství potravin stanovené vyhláškou
Anketu jsme poskytli také cizím strávníkům, tedy těm, pro které školní jídelna vaří „ navíc“, dobrovolně, nepovinně.